NRL pro mor koní

Charakteristika hlavní činnosti NRL

laboratorní diagnostika moru koní (AMK)
konfirmace výsledků vyšetření regionálních laboratoří
koordinace a odborná garance laboratorní diagnostiky moru koní
spolupráce s referenční laboratoří Evropské unie
organizace mezilaboratorních kruhových testů
sledování nákazové situace ve světě a trendu vývoje situace
uchování izolátů viru moru koní
odborné konzultace pro SVS ČR a KVS

Kontrola činnosti NRL pro mor koní:

pravidelná účast v mezinárodních testech způsobilosti organizovaných v rámci EU:
- EURL for African horse sickness and Bluetongue: Laboratorio Central Veterinaria-Sanidad Animal (Algete, Madrid, Španělsko)
předložení roční Zprávy o činnosti NRL pro mor koní Ministerstvu zemědělství a Státní veterinární správě

Africký mor koní

Africký mor koní je způsoben virem z čeledi Reoviridae, rodu Orbivirus. U AMK momentálně detekujeme 9 sérotypů.
Jedná se o vážné infekční často smrtelné onemocnění koňovitých. Obvyklými hostiteli jsou koně, mezci, osli a zebry, které jsou hlavním rezervoárem viru v přírodě. Úmrtnost u koní může dosahovat 70-95%, u mezků kolem 50 % a u evropských a asijských oslů kolem 5-10%. Úmrtnost u zeber a afrických oslů je vzácná. Protilátky proti AMK byly také izolovány z krve slonů, nosorožců, velbloudů a psů, ale není zatím žádná studie, která by dokazovala jejich roli v přenosu onemocnění.
Zdrojem viru jsou vnitřnosti a krev infikovaných koní. Přenos viru je umožněn pomocí vektoru, především tiplíků rodu Culicoides, ale také komárů rodu Culex, Anopheles; klíšťat rodu Hyalomma, Rhipicephalus a dalšího bodavého hmyzu. Nejedná se o zoonózu (neprokázán přenos na člověka).
Klinické příznaky jsou charakteristické alterací respiračního a oběhového systému a nastupují velmi rychle: horečka (40-40,5°C), oběhová forma (horečka 39-41°C, otok obličeje, krku, hrudi, ramen, mortalita kolem 50%), respirační forma (horečka 40-41°C, obtížné dýchání, kašel, pocení, pěnivý výtok z nosu, mortalita kolem 95%).

Vyhodnocení nákazové situace a trend vývoje

Všechny sérotypy viru moru koní se vyskytují ve Východní a Jižní Africe. Toto rozšíření je vázáno na výskyt zebry, která přenáší virus asymptomaticky. V západní Africe je diagnostikován jen sérotyp 9. Případy občasných vzplanutí choroby, která se vyskytla mimo subsaharskou Afriku, byly pandemie v některých zemích Středního východu až po Indii a Turecko (1959 – 1961), vzplanutí AMK ve Španělsku (sérotyp 9, 1966) a epidemie způsobené sérotypem 4 ve Španělsku (1987-1990), Portugalsku (1989) a Maroku (1989).
V roce 2020 došlo k vzplanutí nákazy moru koní v Thajsku a následně v Malajsii. V Thajsku bylo zaznamenáno více než 610 případů AMK u koní a zeber, úhyn byl zaznamenán u 568 případů. V Malajsii byl zaznamenán pouze 1 případ moru koní. Sekvenací byl potvrzen sérotyp AHSV1. Následně byl zvolen vhodný vakcinační program.

Epidemiologie onemocnění je závislá na vztahu hostitel-vektor, kdy cyklické vzplanutí choroby závisí na vysokém výskytu kompetentního vektora – tiplíků rodu Culicoides sp. Nejdůležitější vektor pro AMK v endemických oblastech je tiplík Culicoides imicola.

Endemicky je v současné době mor koní rozšířen v subsaharské centrální a východní Africe. Občas se onemocnění rozšíří do severní či jižní Afriky.

V roce 2012 byla provedena nová rozsáhlá retrospektivní studie vzplanutí AMK ve Španělsku v letech 1987-1990. Data ze sekvenační analýzy vypovídají o tom, že v letech 1987-1990 cirkulovali ve Španělsku dva rozdílné viry moru koní (popisované jako I a II), oba sérotypu 4. Otázkou a předmětem dalšího bádání nyní je zda typ II vznikl mutací typu I nebo byl typ II výsledek vakcinace atenuovaným kmenem viru a pak mohlo reverzí dojít ke zvýšení virulence, nebo mohl vzniknout reasortant spojením vakcinačního a terénního viru. Živé atenuované vakcíny (LAV) byly používány k boji proti moru koní s relativním úspěchem po mnoho desetiletí, avšak nesou s sebou riziko reverze k virulenci a/nebo genetickému assortmentu mezi terénními viry a vakcinačními kmeny. Tyto vakcíny navíc nemají DIVA specifikaci (rozlišení postinfekčních a postvakcinačních protilátek). Výše zmíněné obavy podnítily zájem o vývoj nových rekombinantních vakcín, kdy se zpočátku využívaly expresní systémy hmyzích a savčích buněk. V nedávné době několik studií prokázalo potenciál pro použití rostlinných expresních systémů pro produkci virových proteinů (VLP), které jsou vynikajícími kandidáty na vakcíny, protože neobsahují virový genetický materiál a jsou kompatibilní s DIVA. Již nyní jsou k dispozici 2 různé VLP dvou sérotypů AHSV produkované na rostlinách, které bezpečně stimulují imunitní odpověď u koní. U koní očkovaných AHSV 4 a 5 VLP produkovanými rostlinami došlo k sérokonverzi po dvou dávkách vakcíny a neutralizační titry naznačují, že vakcíny VLP produkované rostlinami budou při ochraně proti AHSV 4 pravděpodobně stejně účinné jako současné LAV nebo AHSV 5. První výsledky ukázaly, že existuje velký potenciál pro produkci nových efektivních a ekonomicky životaschopných vakcín AHSV VLP na rostlinných systémech.

V JAR je nyní využíván testu typizace, který je založen na RT-PCR a Sangerově sekvenování vyvinutém ARC-OVI, schopném rozlišovat mezi devíti sérotypy AHSV a rozlišovat mezi živými atenuovanými kmeny vakcíny a viry divokého typu. Sekvenční data získaná z testovaných vzorků jsou použita k vyhodnocení prostorové časové distribuce AHSV v jižní Africe. Bylo pozorováno, že několik virových genotypů jednoho sérotypu cirkuluje současně v sezóně a každý z těchto genotypů má schopnost přezimovat a cirkulovat po více sezón. Volný pohyb /přesun zvířat v infikované zóně značně přispívá k rozšíření choroby, pravděpodobně v důsledku neomezeného přesunu subklinicky infikovaných zvířat. Mor koní je sezónně endemická nemoc v jižní Africe, s výjimkou kontrolovaných oblastí v provincii Západní Kapsko. Ohniska nákazy se během roku vyskytují v celé infikované zóně, a proto nejsou stanovena ani prováděna žádná omezení pohybu zvířat. Ochranná opatření, jako jsou každoroční očkování, omezení pohybu-přesunu zvířat a ochrana před vektorem (tiplíky), jsou podporována vládou, asociací chovatelů koní a jsou definována zákonem.

Mapa 1 – mapa zemí s přiděleným statusem moru koní