Na našem pracovišti se zdařil záchyt bakterie Rhodococcus equi z plic uhynulého hříběte. Kromě Rhodococcus equi jsme v tomto konkrétním případě izolovali ještě Streptococcus equi subsp.zooepidemicus, který může být sám o sobě zodpovědný za pneumonie koní.
Rhodococcus equi je Gram-pozitivní aerobní kokovitá bakterie běžně se vyskytující v půdě jako saprofyt. V humánní medicíně představuje oportunního původce onemocnění pacietnů s HIV nebo jinak imunosuprimovaných jedinců. Ve veterinární medicíně je zodpovědný zejména za rhodokokovou pneumonii, popř. enteritidu hříbat. Dospělí koně zpravidla neonemocní.
Rhodococcus equi se nachází v trusu býložravců a prasat. V zevním prostředí je schopen přežívat delší dobu. K nakažení hříbat dochází orální (koprofagie) a inhalační cestou (zejména v suchých a teplých obdobích, kdy se tvoří prach obsahující bakterie). Nejvíce ohrožena jsou hříbata v prvních měsících života (1-3měsíce), onemocnět mohou ale zvířata do cca půl roka.
Původce vyvolává u hříbat hnisavé bronchopneumonie, které zejména u velmi mladých jedinců probíhají perakutně, často ve formě náhlých úhynů.
Klinicky se onemocnění projeví horečkou, hnisavým výtokem z nozder, kašlem. Při střevní infekci se objevuje průjmem, může docházet k abscedaci mezenteriálních mízních uzlin a tvorbě abscesů v dalších orgánech- kosti, mediastinální mízní uzliny.
Intravitální diagnostika je možná kultivací tracheobronchiálního sekretu (TTA, BAL), popř. trusu.
Rhodococcus equi je Gram-pozitivní aerobní kokovitá bakterie běžně se vyskytující v půdě jako saprofyt. V humánní medicíně představuje oportunního původce onemocnění pacietnů s HIV nebo jinak imunosuprimovaných jedinců. Ve veterinární medicíně je zodpovědný zejména za rhodokokovou pneumonii, popř. enteritidu hříbat. Dospělí koně zpravidla neonemocní.
Rhodococcus equi se nachází v trusu býložravců a prasat. V zevním prostředí je schopen přežívat delší dobu. K nakažení hříbat dochází orální (koprofagie) a inhalační cestou (zejména v suchých a teplých obdobích, kdy se tvoří prach obsahující bakterie). Nejvíce ohrožena jsou hříbata v prvních měsících života (1-3měsíce), onemocnět mohou ale zvířata do cca půl roka.
Původce vyvolává u hříbat hnisavé bronchopneumonie, které zejména u velmi mladých jedinců probíhají perakutně, často ve formě náhlých úhynů.
Klinicky se onemocnění projeví horečkou, hnisavým výtokem z nozder, kašlem. Při střevní infekci se objevuje průjmem, může docházet k abscedaci mezenteriálních mízních uzlin a tvorbě abscesů v dalších orgánech- kosti, mediastinální mízní uzliny.
Intravitální diagnostika je možná kultivací tracheobronchiálního sekretu (TTA, BAL), popř. trusu.
Friedrich Šimon, MVDr.
vedoucí oddělení bakteriologie
+420567143131 +420777460975
friedrich@svujihlava.cz
